Historie klubu

Plavání nepatřilo a ani nepatří k populárním sportům o kterých se píše v novinách a také dříve nebyly vedeny oddílové kroniky nebo byly zničeny. Bohužel oddíly (kluby) často měnily svůj název. Podílely se na tom jak hospodářské tak politické změny ve státě. To se týká i oddílu plavání, který od 1. 1. 1991 nese název Klub plaveckých sportů policie Kometa Brno (KomBr – dříve PDA-posádkový dům armády, DA, VTA AZ- vojenská technická akademie Ant. Zápotockého, VAAZ, RHB-Rudá hvězda Brno, SKP Kometa-sportovní klub plavání), ale jeho historie je starší. Tento dokument je podkladem pro další doplňování historie a vycházel hlavně mimo jiné z měsíčníku „Plavectví 1954-1958, Vodní sporty 1959-1990“, publikace „Brno ve sportu 1967-1980“ a „hodnocení činnosti svazu plaveckých sportů MVČSTV 1980-1990“, kde jsou podrobné výsledky všech závodů a z ročenky oddílu (1996-2010).

Historie je zaměřena především na plavání, oddíly vodního póla a synchronizovaného plavání mají svoje podrobnější stránky.

Brněnské plavání mělo velké štěstí v tom, že zde byli kvalitní trenéři a obětaví funkcionáři, kteří ovlivňovali i celostátní dění v tomto sportu a udržovali jej na vysoké úrovni od samého začátku až dodnes. To přitahovalo do Brna také kvalitní plavce zejména na studia či k plnění branné povinnosti. Především řadě dobrovolných cvičitelů a trenérů a funkcionářů patří poděkování za systematickou práci s mládeží. Z této základny pak mohli vyrůstat vnikající plavci, cvičitelé či trenéři. K úspěchům přispěla i spolupráce se školskými úřady, které měli pro náš sport pochopení a vytvářely podmínky jak pro základní, tak zdokonalovací výcvik, stejně jako MV či MO pro vrcholový sport. Týká se to jak plavání, tak vodního póla, dálkového i synchronizovaného plavání, ale dříve i skoků do vody (v tomto oddíle byly až do konce roku 1976).

Samostatný oddíl plavání, jehož patronem byly složky ministerstva vnitra nebo ministerstva obrany vznikl k 1. 1. 1955 pod názvem PDA Brno, později jen DA Brno (předseda oddílu Jaroslav Motyčka) a jeho členy byly převážně žáci ze Sportovní školy dorostu (SŠD 1951-1954, vedoucí J. Motyčka, Otakar Záboj) a ze Železničářů Brno (ŽSK 1946-1953). Současně ale také v bývalé Rudé hvězdě Brno vznikl oddíl plavání, jehož členy byli ale jen příslušníci a jejich rodiny z bezpečnostních složek ČSR. Tento oddíl (založený v roce 1955 – vedoucí Josef Mikšovský) ale k 1. 4. 1957 zanikl. Velkou reorganizací tělovýchovného hnutí k 1. 1. 1957 zanikly v tomto roce také postupně další oddíly pod patronací MNO-Žižka Brno (Jaroslav Motyčka), Dukla Brno(Andělín Hliňák-převelena do Prahy). Od 1.3.1957 byly prakticky nahrazeny oddílem TJ VTA AZ (J. Motyčka) a tak bylo zahájeno nové poválečné úspěšné období brněnského plavání s konkurencí 13 oddílů v celém ČSR, které v té době měly krytý 25 m bazén. V tomto kolektivu vyrůstali také ti, kteří jsou ještě i dnes členy oddílu KomBr.

Období před vznikem oddílu do roku 1955

Historie brněnského plavání je také ale starší a váže se na existenci lázní, koupališť a bazénů. Při nich vznikaly kluby především německé národnosti (Aegir), židovské národnosti (Maccabi, Bar Kochba) nebo už přímo oddíly (kluby) plavání (Brünner Schwimklub Austria-1908) a také první plavecké školy u těchto bazénů už od 80. let 19. století (Hatschekovy lázně na ul. Hlinky, lázně na Rybářské a Charlottinky). V Brně bylo silné a bohaté německy mluvící obyvatelstvo a tak první český oddíl plavání vznikal postupně až v letech 1908-1910 při ČVK (Český veslařský klub-JUDr. Otakar Vláčilík a Karel Hnátek). Oddíl zahájil oficiální činnost v lednu 1911 nejdříve na jezu v Obřanech a od roku 1913 na jezu v Jundrově. Kromě toho v letech 1912-1923 ve sportovním klubu Česká Technika Brno vedl plavecký výcvik prof. František Majda (1886-1960) a pro středoškolskou mládež organizoval plavecký výcvik prof. Jaroslav Karásek (1862-1930).

Plavalo se hlavně v otevřených plovárnách na Starém Brně (ul. Rybářská-Výstavní) od r.1856-1895 (rekonstrukce 1928), v Zábrdovicích od r.1874-1882 (rekonstrukce v r. 1932), na řece Svratce (lázně Riviera) od r. 1813, nad jezy v Jundrově a Komíně a na Svitavě (nad jezem v Obřanech), v krytých bazénech na ul. Rašínové (ul. 9. května) již od roku 1907 a v Charlottinkách (ul. Ponávka) již od roku 1885.

Za symbolický začátek brněnského plavání byl zvolen 10. srpen 1913, kdy byly v Brně první veřejné závody organizované českým klubem. Konaly se na řece Svratce u splavu v Komíně v režii SK Moravská Slavie resp. ČVK (JUDr. Otakar Vláčilík).

Na začátku 20. století se v Brně konaly především exibiční utkání v plavání a vodním pólu za účasti jak pražských (AC Sparta, SK Podolí) tak i zahraničních plavců z Rakouska, Maďarska (Uher), Německa, Ameriky, ale i domácích plavců (Karel Lange, bratři Piowatí, Karel Divíšek, Puňa a Milada Divíšková, Miloš Wurm ap.).

Již 19. 1. 1919 byl založen Český amatérský plavecký svaz (ČAPS), na jehož založení se podíleli i členové brněnských klubů a v roce 1921 byl JUDr. O. Vláčilík jejím předsedou. Součástí ČAPS bylo vždy také vodní pólo a skoky do vody.

Dne 21. 12. 1919 byl pak založen Československý amatérský svaz, který začal pořádat mistrovství ČSR a stal se i členem FINA a olympijského hnutí. V roce 1922 byla založena také Moravskoslezská župa a jejím dlouholetým předsedou byl O. Vláčilík. Všechny brněnské kluby byly součástí těchto organizací a zúčastnily se jejich akcí (německé dostaly vyjímku).

Po první světové válce v Brně vyvíjely činnost Český veslařský klub (ČVK 1911-1927), Schwimmklub Bar Kochba (1921-1927), SV Aegir (německý) a Maccabi (židovský).

Závody se konaly jak v krytých lázních (Charlottinky), tak v otevřených (Staré Brno, Zábrdovice) ale i na řece (jez v Pisárkách). V ostatních bazénech (v Ústředních lázních, v lázních na Starém Brně, na ul. Spolkové (Marxova-Hvězdová), na ZŠ Merhautova) byla hlavně plavecká výuka. Zlepšení podmínek přinesla rekonstrukce bazénů na Starém Brně (1928) a lázní v Zábrdovicích (1932).

V roce 1927 zahájil činnost plavecký odbor Vysokoškolský sport (VS – později KVS), který vedl Dr. František Vojta, do kterého přešli většinou plavci z ČVK. V něm se již objevuje i jméno Josef Mikšovský (mistr ČSR v r. 1938 – 39 na 1500 m kraul a člen družstva vodních pólistů na OH v Berlíně). Prof. František Majda pořádá v té době kromě plaveckých soutěží vysokoškoláků také kurzy plavání. Na jeho činnost navázal metodicky i Otakar Záboj. Na některých školách bylo plavání nepovinným předmětem a Brno bylo pro mnoho měst vzorem a příkladem.

V roce 1932 vznikl v Brně Český plavecký klub (ČPK), kde zakladateli byli Karel Hnátek, Jindřich Konečný a Leopold Štěpán. V oddílech KVS a ČPK vyrůstali budoucí cvičitelé, trenéři a funkcionáři či členové dnešního oddílu. Na př. Jiří Vognárek, Jiřina Kolovratová (Groskokopfová), Vítězslav Vymazal, Růžena Vymazalová (Pištěláková) a mnoho dalších. Tyto oddíly byly velmi úspěšné jak v předválečném období, tak za války, o čemž svědčí řada mistrovských titulů a rekordů. Oddíly překonaly i válečné období a již 1. 7. 1945 uspořádaly první závody v Zábrdovicích, které se podařilo rychle opravit, na rozdíl od Charlottiinek, Ústředních lázní či lázní na Starém Brně. Po válce v Brně také vznikla studijní skupina (J. Kopřiva, M. Šanda, V. Pelikán, Zd. Jelínek), která se plaváním zabývala teoreticky-vědecky) a posunula vývoj tohoto sportu v ČSR na vyšší úroveň.

Rok 1948 přinesl řadu změn jak ideologických, tak organizačních. Oddíly dostávaly nové názvy, omezil se styk se západním sportem, ale vznikly i nové druhy soutěží (na př. Sportovní hry mládeže-SHM). Rozvíjelo se i základní plavání ve školách zásluhou zejména manželů Věry a Otakara Zábojových a výsledkem bylo i založení Sportovní školy dorostu (SŠD- plavání) k 1. 9. 1951. Oddíly a školy mohly celoročně již trénovat v opravených Ústředních lázních a částečně opravených lázních na ul. Marxové a od 18. 7. 1955 také Na Ponávce (nově postavených Charlottinkách). V reorganizacích sportu se ale pokračovalo až do 1.1 1957, kdy vznikla tzv. dobrovolná sjednocená tělovýchovná organizace (ČSTV) a v Brně to byly oddíly plavání Dynamo Pisárky, Slávia Brno (Žabovřesky), Slavoj Brno, Slovan Černá Pole, Slovan St. Brno, Spartak Brno Královo Pole (GZKP IV), Spartak Brno I. brněnská, Spartak Brno ZJŠ, Dukla Brno, Pracovní zálohy, Rudá Hvězda, Žižka Brno. Část plavců z těchto oddílů si ale vojenskou službu odbývala v UDA Praha.

Období 1955-1962

Oddíl, tehdy ještě pod názvem SŠD-DA získává již v roce 1955 prvenství v zejména dorosteneckých kategoriích v plavání a vodním pólu, ale také jeho členové jsou v representaci ČSR. Od r. 1956 se přidávají též skoky do vody (na př. sestry Švábovy a Machatovy). Začal také pracovat kolektiv cvičitelů a trenérů plavání a vodního póla (na př. J. Motyčka, O. Záboj, M. Šanda, V. Vymazal, P. Hübel, V. Vaněk, E. Klímová, M. Kocourek, P. Brychta a později J. Kopřiva, J. Kolovratová, R. Kristen) a skoků do vody B. Řebíček. Oddíl postupně měnil název z PDA(1955) na DA(1956) pak na VTAAZ(1957), VTA VAAZ(1958-1962) na od 1. 1. 1963 na RH Brno. Oddíl měl zásluhu i na obnově soutěže pro mládež v roce 1957 „O ceny zakladatelů brněnského plavání“ (obnovený Stříbrný věnec získala Eva Kašparová-Wechslerová). Při oddílu k 1. 1. 1961 vznikla také plavecká základna s vedoucí J. Řebíčkovou navazující na SŠD. Ve dnech 12.–21. 6. 1958 se uskutečnil první oddílový zájezd do NDR (SC Einheit Berlin).

Mistry ČSR (ČSSR) seniorů v tomto období byly většinou štafety oddílu (DA-VAAZ) a z jednotlivců J. Helešicová (Řebíčková-Šímová), V. Svozil, P. Pazdírek, Vl. Krček, M. Špeldová, E. Ostrá a oddíl v celostátní soutěži byl hodnocen vždy mezi pěti nejlepšími oddíly ČSR (2xPraha, Bratislava, Piešťany). Většinou se při tom postarali o řadu rekordů. Na mezinárodních závodech oddíl zastupují J. Helešicová, A. Velecká, V. Tománková, J. Němcová, H. Neumanová, V. Haasová, M. Špeldová, E. Ostrá, E. Schmidtová, V. Svozil, Vl. Krček, B. Kočař (plavání a vodní pólo) a B. Kutěj (vodní pólo), ve skocích do vody sestry J. a Vl. Švábovy, E. Budínová. Stejně tak dobře si vedlo žáctvo a dorost i starší (na př. L. Humpolík, P. Kunic, M. Bytešník, B. Pavlík, L. Fojt, I. Peřina, O. Křen, P. Mašíček, M. Křenek. J. Nejezchleb, J. Březina, J. Nalezený, V. Jirušek, J. Košťál, P. Bublák, I. Trojan, Vojta Čech, E. Kašparová, Ilja Schmidtová, M. Trojanová, H. Špišková, J. Jašková a další). Úspěšní byli také žáci a dorostenci ve vodním pólu v celostátních soutěžích.

V předolympijské přípravě na OH 1956 v Melborne byli V. Svozil a J. Helešicová. Na II. mezinárodních hrách mládeže ve Varšavě (7/1955) získala J. Helešicová stříbrnou medaili na 200 m prsa 3:00,1 (trenér J. Kopřiva). V Piešťanech 1. 5. 1957 vytvořil světový rekord V. Svozil na 100 m prsa 1:12,7 a 16. 8. pak v Brně časem 1:12,2 evropský rekord. Na ME v Budapešti (30. 8.-7. 9. 1958) získal P. Pazdírek (trenér O. Záboj) stříbrnou medaili na 200 m motýlek 2:22,6 a spolu se Svozilem byl členem polohové štafety 4×100 m, která skončila pátá 4:24,1. Na OH v Římě (25.-30. 8. 1960) startoval V. Svozil (200 m prsa 2:41,7–10.- trenér J. Kopřiva) a P. Pazdírek (200 m motýl 2:23,5–9.).

Období 1963-1968

Od 1. 1. 1963 působí v Brně již RH Brno (sloučením VAAZ, ZJŠ-Zbrojovky a plavecké základny) s hlavním dobrovolnými trenéry R. Kristenem a J. Řebíčkovou a trenéry na př. O. Zábojem, P. Hüblem, M. Kocourkem, V. Vaňkem, E. Klímovou ap., u vodního póla pak na př. V. Vymazal, R. Jaška a u skoků do vody B. Řebíček, Z. Kotva. Oddíl se účastní všech mistrovských soutěží v ČSSR (ČSR). V roce 1964 se stává prvním trenérem RHB (SVS) na plný pracovní úvazek Bernard Kočař. Úspěšný start byl přerušen omezením provozu v Ústředních lázních (1964-1966), kdy se zrušily zejména některé kurzy plavání a z nich výběr talentů. Od 1. 1. 1966 přechází do oddílu závodní družstvo dorostu a žactva KPS Brno (trenérka A. Drápelová-Gazárková, J. Gazárek). Od 1. 1. 1967 byl zrušen oddíl skoků do vody (přechází do TJ University), zůstává ale vodní polo jako účastník republikových soutěží (ve všech kategoriích). V systému soutěží dochází ke zkvalitnění (povinné nominační závody) a od roku 1963 se plave mistrovství družstev ČSR pod názvem Pohár plavání A, pak Československý plavecký pohár a Mistrovství ČSSR v plavání družstev. Bohužel v roce 1968 se ruší tzv. víceboje pro seniory (dočasně zůstaly jen pro juniory), ve kterých naši plavci získávali vždy ta nejlepší umístění a vedli k plavecké všestrannosti. Nadále se udržuje družební styk s oddíly Dynama Berlín (Halle). Ve dnech 3.–9. 6. 1965 se uskutečnil první oddílový zahraniční zájezd do západních zemí (Rakousko-Vídeň, Mödling) jak plavců tak pólistů a skoků do vody. Na konci roku 1968 byl dán do provozu první školní bazén na ZŠ Hakenova (Milénova-12,5x6x0,5-0,9) pod patronací RHB (cvičitelé J. Kočařová, J. Kolovratová, B. Kutěj). Na podzim 1960 se sice začala výstavba 50 m bazénu za Lužánkami (investora ČSTV zastupoval Ing. M. Šanda) ale bazén byl dokončen až po 18ti letech v prosinci 1978.

Koncem toho období bylo již v ČSSR 32 krytých bazénů (25 m) a v Žilině první 50m. Konkurence vzrostla, přesto si oddíl jedno z předních míst udržuje hlavně díky široké základně kvalitních závodníků a trenérů či cvičitelů, kteří nahradili starší generaci (na př. nově Milan Vognárek, Feltl).

Přeborníky ČSSR seniorů byli v tomto období především štafety RHB dospělých, dorostu, žactva a z jednotlivců V. Krček, V. Jirušek, Vojta Čech, J. Nejezchleb, E. Schmidtová (Vykypělová), A. Svobodová, E. Ostrá (Liščinská), I. Krčmářová (Shorná). V užším výběru na OH 1964 v Tokiu byli J.Nejezchleb (trenér P. Hübel),Vojta Čech (trenér O. Záboj). Nejezchleb získal v roce 1964 na MZ „Coppa Vinniela vítězný pohár. Na Universiádě v Budapešti v roce 1965 E. Schmidtová získala stříbrnou medaili na 200 m prsa a E. Ostrá byla sedmá na 100 m motýlek Na ME juniorů v roce 1967 byla A. Svobodová sedmá na 100 m prsa. Na mezinárodních závodech reprezentují ČSSR ještě I. Peřina, J. Panáček, L. Jaška, Z. Mládková, J. Jelínková, ve skocích do vody Severová (Budínová), Nesčetný je také počet jejich národních rekordů. Na stupních vítězů v jednotlivých kategoriích jsou ještě jména Ilja Schmidtová, P. Bouša, O. Křen, H. Neumanová. V roce 1966 se konala mezinárodní soutěž žákovských družstev na dálku, které se zúčastnilo 96 družstev v Evropě. Žáci RHB skončili třetí a žačky druhé.

Období 1969-1978

V organizaci celostátních přeborů dochází ke změnám, jsou to federální mistrovství ČSR a SSR a mistrovství ČSSR pořádané ČSTV. Město Brno má svůj samostatný statut (1969-1973) a od roku 1973 jsou obnoveny kraje, které řídí oblastní soutěže. RH Brno v roce 1969 obnovuje, po krátkém přerušení, družební styk s Dynamo Berlín a oddíl se účastní i mezinárodních soutěží. Ve dnech 19.–24. 7. 1969 se uskutečnil druhý oddílový zájezd do Rakouského Lince a vodní pólisté navazují kontakt s niozemským družstvem Walfisch Groningen. V roce 1969 rovněž obnovuje RHB pořádání Velké ceny města na 200 m kraul (Aptenodytes), která se konala dříve v létech 1954-1961 pod patronátem MVČSTV, ale organizována VAAZ. Junioři oddílu byli v roce 1973 nejlepším klubovým celkem na MZ v Lucembursku a vodní pólisté se utkali v Leningradě a v Brně s Baltikem Leningrad, a v roce 1976 s v. p. NDR, Maďarska a Rumunska. Oddíl získal prvenství v letech 1976-1978 na MZ „1000 m Scaldis“ v Antverpách. V roce 1973 se konal I. ročník „Májové Brno” (senioři a junioři), jehož pořadatelem byla RHB. Od roku 1973 se oddíl řadí mezi nejlepší v republice s malými přestávkami danými zrušením provozu lázní. Účast na VC i když se konala na Ponávce (25 m – 4 dráhy) přilákala řadu vynikajících světových plavců napřed z NDR, Polska, později z Rakouska, Švédska, USA a Ruska. Jubilejní X. ročník se uskutečnil na nově otevřeném bazénu za Lužánkami 14.–15. 12. 1978.

V roce 1970 se po B. Kočařovi stává druhým trenérem z povolání v RHB P. Hübel. Oba jsou současně trenéry reprezentačního družstva ČSR (seniorů, juniorů), projevují se výsledky spolupráce s SVS RHB a týmem zdravotníků v čele s J. Roušem. Od 1. 7. 1972 se otevírá druhý školní bazének na ZŠ nám. Svornosti opět pod patronátem RHB (tr. D. Hübelová, V. Vaněk). Od 1. 1. 1975 je u RHB zřízeno Treningové středisko mládeže (ved. T. Gööz, trenéři E. Klímová, P. Eisenwort, V. Vymazal, M. Vognárek). Od roku 1974 je součástí oddílu Středisko vrcholového sportu (nejdříve ternéři Kočař, Hübel pak V. Jirušek a od r. 1977 J. Nalezený). Vedení oddílu převzal po R. Kristenovi Z. Čermák a v roce 1978 J. Vognárek K 1. 9. 1976 vzniklo Středisko základního zdokonalovacího plavání při MVČST v Brně (ved. B. Kutěj), ve kterém se nejvíce podíleli cvičitelé z RHB na bazéncích ZŠ Hakenova, nám. Svornosti, Plovdivská, Horní, Herčíkova, Jasanova , Ústřední lázně. Středisko v r. 1978 přešlo zcela pod vedení RHB.

Přeborníky ČSSR a ČSR v tomto období byli především štafety RHB v šech kategorií a z jednotlivců: V. Čejka, L. Jaška, V. Jirušek, P. Kollros, M. Lukášek, R. Mikula, L. Obst, I. Peřina, St. Pešl, M. Řezníček, L. Spišák, J. Vyjídák, A. Svobodová, kteří byli i členy reprezentačního týmu ČSSR. Na ME v plavání 14.-21. 8. 1977 v Jönköpingu nás representovali S. Pešl (9. 100 m P 1:06,72), M. Lukášek (11. 100 m M 57,63, 2:06,79), R. Mikula (17. 200 m k 1:56,25) a na MS v Berlíně 18.–29.8.1978 M. Lukášek (9. 200 m M 2:03,06, 13. 100 m M 56,90). Na mezinárodních závodech reprezentovali ČSSR ještě v dalších kategoriích P. Adamec, O. Butor, P. Eisenwort, T. Gööz, L. Chalupa, J. Janotka, J. Kyněra, P. Matoušek, L. Borská, Z. Giliková, J. Jelínková, L. Kratochvílová, E. a J. Macháčková, P. Polášová, K. Scheurová, R. Smejkalová, J. Spoustová, A. Svobodová.

V reprezentačním družstvu ČSSR vodního póla byli J. Hrabovský, R. Jaška a družstva vodních pólistů RHB pod vedením V. Vymazala a J. Beránka úspěšně startovala v republikových soutěžích ve všech kategoriích i když podmínky trénování pro ně byly velmi špatné. V roce 1978 bylo dokonce žactvo v. p. přeborníkem ČR stejně jako muži.

Období 1979-1988

Hned na začátku oddíl neměl prakticky kde trénovat, neboť lázně na Ponávce se zavřely a bazén za Lužánkami ještě procházel záručními opravami (leden-únor, červen-říjen) a trenovalo se taky i v Kuřimi, v Blansku. Situace se podstatně zlepšila až v r. 1983, kdy byl otevřen na podzim 1982 bazén na Lesné (TJ Tesla 25x12m). I v těchto ztížených podmínkách a v rozšiřující se konkurencí oddílů s krytými bazény (které měla již většina okresních měst v celé republice) dovedl si oddíl zachovat přední místo v ČSSR v plavání. Vodní pólo si zachovalo účast v I. lize ve všech kategoriích. V roce 1982 (1981 ?) bylo sice zrušeno SVS dospělých, což vedlo k odchodu některých reprezentantů do Prahy nebo Banské Bystrice (na př. Adamec, Lukášek, Jirmus, Havel). Naštěstí byla od školního roku 1982/83 zřízena plavecká třída na ZŠ Botanická, která byla od 1. 9. 1983 nahrazena sportovní školou (od r. 1996 již jen jako sportovní gymnázium), úzce spolupracující s oddílem a s trenéry R. Klimešem, S. Bezděkovou, D. Karáskovou, P. Hüblem a částečně J. Nalezeným. Rozšířil se také počet trenérů z povolání z řad bývalých plavců (na př. T. Gööz, Michal Kočař). Sídlo oddílu se z ulice Běhounské spolu se SVS přestěhovalo do lázní Za Lužánkami. Po J. Vognárkovi převzal vedení oddílu krátce P. Hübel (1980-81) a v roce 1981 se stal předsedou oddílu B. Kutěj a byl jím až do listopadu 1990, kdy ho nahradil opět J. Vognárek. V roce 1984 byl B. Kočař oceněn jako nejlepší trenér při vyhlašování nejlepších sportovců v Brně. Byly i smutné zprávy. V říjnu 1981 zemřel O. Záboj, v dubnu 1985 R. Kristen, v květnu 1985 J. Rouš, v dubnu 1986 J. Mikšovský, v prosinci 1989 B. Řebíček.

Oddíl v tomto období měl 315-345 registrovaných členů, ale odpoledne na malých bazéncích, pod vedením průměrně 40 cvičitelů RHB (vedoucí J. Kolovratová), prošlo ročně 2600-3700 dětí základním nebo zdokonalovacím výcvikem.

Oddíl byl také na řadě zahraničních zájezdech: 1983 (Halle, Eisleben)),1984 (Lipsko, Holandsko), 1985 (Švýcarsko – 2. místo v soutěži oddílů, Berlin), 1986 (GP 1000m Scaldis-RHB-1.místo v soutěži oddílů, Malmö, dorost v Egeru), 1987 (NDR, Polsko, Švédsko, Maďarsko a vodní pólo Švýcarsko), 1988 (NDR, MLR, Polsko, Holandsko a vodní pólisté ještě v NSR a Švýcarsku), 1989 (Holandsko, vodní pólo Francie).

V reprezentačním družstvu ČSSR v plavání byli v jednotlivých kategoriích P. Adamec, O. Butor, A. Fabišík, J. Horký, J. Jirmus, P. Kladiva, R. Klimeš, M. Lukášek, P. Matoušek, P. Mik, L. Pohunek, J. Proněk, A. Řiháček, J. Suida, R. Wolf, L. Borská, Zl. Bučičová, H. Černá, I. Doležalová, D. Chalupová, M. Mrňousová, P. Polášová, Y. Pavlíková, A. Riflerová. Ti nás reprezentovali na mezistátních utkáních a také na „Družbě“, či „Spartakiádách bezpečnostních sborů“ s medailovými úspěchy v letech 1979-89. Ale také na MEJ 1983 ve Francii (Butor), MEJ 1984 Lucembursko (Pavlíková), ME 1985 Sofie (Butor, Kladiva), MEJ 1985 Ženeva (Fabišík, Pavlíková), MS 1986 v Madridu (Kladiva), MEJ 1986 Západní Berlín (Doležalová), ME 1987 Štrasburk (Kladiva), MEJ Řím (Wolf – 2. místo, Horký), OH 1988 Soul (Beinhauer, Kladiva, Wolf), MEJ 1988 (Černá-6.místo, Horký), MEJ 1989 Leeds (Černa 2×4. místo,1×7. a bronz ve štafetě, Chalupová), ME 1989 Bonn (Beinhauer-4.místo).

Ve vodním pólu v representaci ČSSR byli Vl. Balík, L. Hudák, P. Hude, M. Vašulín, R. Vostřejš, a v dálkovém plavání M. Šanda. Ten dosáhl na MS (FINA)1986 Kahira 1. místo, na ME 1986 Stavigrad 1. místo, na ME 1989 4. místo a na MZ v roce 1986 1. místo Stralsund, Poznaň, Suez, v roce 1988 Capri, Bacoli. Přeborníky ČSSR se v tomto období stali vedle vítězství v soutěži družstev a tradičních štafet i jednotlivci: P. Adamec, O. Butor, R. Beinhauer, A. Fabišík, R. Havel, J. Horký, P. Kladiva, P. Matoušek, M. Pohunek, J. Proněk J. Siuda, R. Wolf, H. Černá, I. Doležalová, Y. Pavlíková P. Polášová a M. Šanda v dálkovém plavání.

Na stupních vítězů stáli ještě: R. Bittman, R. Klimeš, T. Kočař, M. Lukášek, P. Mik, M. Šanda, Zl. Bučičová, P. Dufková, M. Filipenská, D. Chalupová, A. Riflerová.

Vodní pólisté se udrželi v 1. lize ve všech kategoriích (v roce 1981 byli muži mistry ČR, stejně jako junioři v roce 1982-83, či dorost v roce 1983-1985) a měli řadu samostatných mezinárodních turnajů. V konkurenci se slovenskými oddíly, které měly vždy daleko lepší podmínky, se držely statečně.

V březnu 1984 byla RHB iniciátorem a také pořadatelem I. československé Veteraniády v Brně, kterého se zúčastnila řada členů (i bývalých) oddílu RHB (VAAZ). Později ale mnozí z nich na MS, ME a dalších i mezinárodních závodů, odkud vozili prvenství a světové rekordy, startovali ale již pod hlavičkou Veteránského plaveckého klubu Brno.

Období 1990-2000

Konec roku 1989 přinesl zásadní změny ve společnosti. To se projevilo i ve sportu. Novým zákonem o ČSTV od roku 1990 bylo upraveno nové postavení sportovců ve státě, včetně způsobu financování. Byla zrušena tzv. „sjednocená tělovýchova“, MVČST se změnil na BTS (brněnské tělovýchovné sdružení) s jinými pravomocemi a oddíly se staly samostatně hospodařícími subjekty. Oddíl RHB změnil název na SKP Kometa-sportovní klub plavání (který se jako právní subjekt stará o základní plavání, registraci, synchronizované plavání a vodní pólo). Od 1. 1. 1991 je zde Klub plaveckých sportů policie Kometa Brno (KomBr), který vystupuje jako právní subjekt vůči ČSPS, MMB ap. s členskou základnou především výkonnostních a hlavně vrcholových plavců a na základě smluvních vztahů zastupuje také SKP Kometa. Zachovala se naštěstí dosavadní spolupráce s OSPMV (odbor sportu ministerstva vnitra – vrcholový sport) a s OŠ MMB (odbor školství – sportovní škola na Botanické změněná v roce 1996 jen na sportovní gymnázium ale doplněna sportovními třídami na Arménské). Do vedení klubu byl zvolen Zdeněk Tobiáš, který byl současně i trenérem a klub začal v roce 1996 vydávat pravidelnou ročenku. Výsledky tak alespoň části brněnských závodníků jsou znovu archivovány. Oddíl ke konci období měl již více jak 1100 členů a udržel si nejlepší postavení v ČR. ve šk. roce 1996/97 byla zřízena první sportovní třída na ZŠ Armánská v Bohunicích a v roce 1997 druhá rovněž pod patronací Komety (R. Klimeš, T. Göoz, L. Korcinová ap.). Na většině malých bazénků se podařilo udržet, po jednáních s řediteli škol a radními městských částí jako zřizovateli těchto škol, i kurzy základního a zdokonalovacího plavání (ZŠ Arménská, ZŠ Horní, ZŠ Nám. Svornosti, ZŠ Pastviny, ZŠ Milenova, ZŠ Holzova). Pro ty nejmenší se obnovily pravidelné soutěže na bazéncích a po J. Kolovratové v roce 1998 převzala vedení základního plavání L. Nowaková. V roce 1998/9 vystřídal vedení sportovních tříd na Armenské J. Adámek. Změny nastaly i ve vztazích s majiteli bazénů na Lesné, Ústředních lázní a zejména Za Lužánkami, bohužel ne vždy kladné.

V roce 2000 ukončil svou činnost po téměř 40ti-letech jako vedoucí trenér a vedoucí oddělení plavání ve Středisku vrcholové sportu MV Bernard Kočař, ale zůstal nadále jako manažer oddílu. V gymnáziu L. D. ukončil trenérskou práci i P. Hübel.

V roce 1990 při vyhlašování nejlepších sportovců v Brně byl Radek Beinhauer čtvrtý a v roce 1994 oddíl Komety Brno druhý a v jednotlivcích Hana Černá první a Petr Kratochvíl druhý. Skončilo období spartakiád bezpečnostních sborů a družby s Dynamo Berlín, ale naopak vzrostl širší mezinárodní styk do celého světa zejména pro reprezentaci ČSSR, ČSFR a od 1993 jen ČR (J. Baláš, R. Beinhauer, J. Carda, H. Černá, M. Dufek, P. Dufková, Petr a Pavel Durna, R. Havrlant, D. Chalupová, Y. Hlaváčová, J. Horký, S. Kaziková, P. Kladiva, Z. Koráb, P. Kratochvíl, K. Kyzlinková, H. Lefnerová, L. Legnerová, J. Musil, L. Pohunek, S. Rybářová, M. Sklenářová, V. Steinbauer, H. Straková, M. Šeránek, A. Šimáková, M. Škacha, E. Roštinská, M. Rozmahelová, M. Špaček, L. Štrbová, P. Tomeček, B. Šraut, K. Václavíková, T. Vančurová, J. Víťazka, P. Vokoun, R. Wolf, v dálkovém plavání V. Budňák, R. Vítek, M. Dufek, R. Nechmačová).

Na OH 1992 nás reprezentovali R. Beinhauer, H. Černá, H. Straková, na OH 1996 H. Černá (10.), J. Horký(14.), na OH 2000 H. Černá (9., 17., 19., 26.), J.Víťazska (21., 23., 27.),

na MS1991-2000 R. Beinhauer, H. Černá, R. Havrlant ( 4x), J. Horký, R. Nechmačová, B. Šraut, J. Víťazska,

na ME 1991-2000 R. Beinhauer, H. Černá (1993 a 1997-3.místo), J. Horký, P. Kratochvíl, H. Straková, P. Tomeček, J. Víťazska, M. Verner,

na MEJ 1991-2000 J. Bezděková, R. Havrlant, J. Klaříková, S. Rybářová, M. Šeránek, M. Škacha

na SU H.Černá (1999 2×1.,1×3.), J. Horký, Z. Kasálek, P. Tomeček, H. Straková, R. Havrlant (1x)

v dálkovém plavání Y. Hlaváčová (SP1996 – 4., SP1997 – 2.), R. Nechmačová (MS 1998-14., ME 1999-12.) ME 1998 R. Vítek-11., V.Budňák-14.

Mistry ČSSR (ČSFR) resp. od 1993 jen ČR ve všech kategoriích byli v tomto období:

Družstvo mužů KomBr 9x, družstvo žen 7x, štafety mužů i žen (52x), J. Bakeš, R. Beinhauer, J. Carda, H. Černá, M. Dufek, P. Dufková, P. Durna, I. Hájková, D. Hanzlíček, R. Havrlant, J. Horký, Y. Hlaváčová, P. Chrástová, O. Kelbl, P. Kladiva, J. Kolaříková, Z. Koráb, P. Kratochvíl, H. Lefnerová, L. Legnerová, M. Loosová, J. Mašek, O. Mičan, M. Nowak, J. Musil, J. Navrátil, R. Nechmačová, M. Pavelec, R. Parnica, L. Pohunek, T. Procházková, E. Roštinská, S. Rybářová, M. Sklenářová, H. Straková, M. Šeránek, A. Šimáková, M. Škacha, M. Špaček, B. Šraut, P. Térová, P. Tomeček, T. Vančurová, J. Víťazska, I. Vildomec, P. Vodák, M. Verner, L. Víznerová, M. Wagner, J. Zámek a v dálkovém plavání R. Nechmačová, V. Budňák, M. Šimonová, A. Havránek, R. Vítek, M. Dufek,

V roce 1990 zahájil činnost odbor synchronizovaného plavání (vedoucí Dana Neveselá, tr. V. Chlupová ad.), do kterého přešla většina děvčat ze zrušeného TJ Spartaku (resp. TJ Zetor). Ve všech kategoriích si vedla dobře a za vedoucí Teslou Brno si v ČR udržovala 2-3. příčku.

Rovněž vodní pólisté si svoji pozici v lize (MČR, Pohár ČSVP) udrželi ve všech kategoriích (trenéři L. Jaška, L. Kříž, T. Göoz, J. Beránek ap.) a někteří byli i členy reprezentace ČR. V roce 1998 začalo činnost i družstva žen a dorostenek.

Období 2001-2010

Klub v tomto období uhájil pozici nejlepšího oddílu v ČR (v soutěži družstev muži 10x 1. místo, ženy 6×1., 3×2.,1×3.), ze začátku se zlepšili i mladší družstva vodních pólistů a do české špičky pronikly i děvčata ze synchronizovaného plavání. Podmínky však v letech 2007 – duben 2010 nebyly ideální, neboť chyběl 50 m bazén Za Lužánkami. Vedení oddílu se v roce 2007 přestěhovalo do lázní Na Ponávce a plavci trénovali kde se dalo (Blansko, Ponávka, Tesla, Kraví Hora, výukové bazénky na školách ap.). Pokles se projevil zejména u vodního póla a u synchronizovaného plavání. Zlepšení podmínek přinesl až rok 2010, kdy oddíl mohl opět trénovat Za Lužánkami a v nových 25 m bazénech v Kohoutovicích a v Řečkovicích. Nadále velkou podporu má klub od Odboru sportu MVČR, Sportovního gymnázia L. Daňka, OŠ MMB (sportovní třídy, výukové bazénky) a také od města Brna (převzetí 50m bazénu do vlastnictví a umožnění úprav v lázních pro vedení klubu). Plavci se jim odvděčují medailemi i pěkným umístěním na OH, MS a ME. Tradicí zůstává pořádání závodů přípravek, Májového Brna, O ceny zakladatelů brněnského plavání, Memoriálu H. Raclové a V. Mazla, Brněnský tučňáček, VC Grand Prix a trojutkání nejmladšího žactva s maďarskými a slovenskými kluby. Úspěšné byly i starty našich plavců a oddílu v zahraničí na mezinárodních závodech.

Toto období znamená ale také nástup nové generace trenérů a cvičitelů, kteří nahrazují ty, kteří byli při zakládání oddílu (M. Šanda 1926-2006, J. Kopřiva 1924-2006, R. Jaška 1926-2003, A. Drápelová 1923-2010, E. Nejedlý 1923-2010, V. Vymazal 1927-2010). Ve sportovní škole je to J. Adámek, kterého v roce 2002 vystřídala P. Dufková a v roce 2009 J. Satrapová, P. Vodák, na SGLD S. Bezděková, O. Butor, R. Klimeš, R. Havrlant, D. Karásková (do r. 2010), J. Nalezený (do r. 2009), M. Tobiášová a v oddíle Z. Tobiáš, T. Gööz, J. Nalezený a dalších 40-50 dobrovolných trenérů a cvičitelů.

Při vyhlašování nejlepších sportovců v Brně v tomto období byla J. Pechanová 2x první (2003, 2008) a 9. (2009), oddíl Komety Brno druhý (2008) a 4. (2009), R. Vítek druhý (2009). Zvýšil se počet plavců v reprezentačním týmu ČR a také množství startů našich závodníků na mezinárodních závodech a to ve všech kategoriích. V reprezentaci ČR bylo v tomto období postupně 29 členů oddílu. V roce 2002 ukončila závodní činnost H. Černá-Netrefová a v roce 2009 do Brna přešel ze Znojma K. Svoboda.

Na OH 2004 nás reprezentovali J. Pechanová (800 m – 19.), J. Horký a M. Škacha (štafeta 4x200m), na OH 2008 M. Verner (100 m vzp. 21.), J. Pechanová (10km – 8.), R. Vítek (10km – 17.). V roce 2009 přeplaval R. Vítek kanál La Manche ve čtvrtém nejlepším čase 7:16,25 hod. a v roce 2009 byl první ve SP na 36 km Capri-Neapol. J. Pechanová v roce 2006 se poprvé v historii stala českou vítězkou SP v dálkovém plavání (10 km Setuba),

na MS 2001 nás reprezentovali H. Netrefová, J. Pechanová (7.), R.Vítek, 2003 J. Pechanová (5.), 2002 (25.) H. Netrefová, J. Horký, P. Tomeček, 2005 M. Verner, 2006 (25.) M. Verner (6.), J. Pechanová, M. Kresta, 2007 M. Verner, 2009 M. Verner, K. Václavíková, 2010 (25.), M. Verner, K. Svoboda,

na ME 2001-2010 O. Fleischman, J. Horký, H. Netrefová, A. Nývltová, J. Pechanová, S. Rybářová, K. Svoboda (9.), M. Škacha, B. Šraut, P. Tomeček, K. Václavíková, M. Verner (2008 – 8., 2010 – 5.),

na MEJ 2001-2010 M. Beneš, J. Carda, P. Dočkalová, L. Grábl, O. Kelbl, M. Okurková, A. Pláteníková, S. Rybářová, J. Schwarz, M. Škacha, F. Špinar, J. Štábl, J. Švehla, K. Václavíková,

na SU 2001-2010 J. Carda, O. Fleischman, H. Netrefová (2001 – 3.), A. Nývltová, J. Pechanová (2001-2., 2×3., 5.), B. Šraut, S. Rybářová, K. Václavíková, M. Verner.

Mistry ČR ve všech kategoriích v tomto období byli muži Kombr 10×1., ženy 6×1., 3×2.,1×3., a zejména štafety a z jednotlivců M. Beneš, J. Carda, I. Dočkal, A. Dragolovová, O. Fleischman, L. Grabl, J. Horký, L. Chodníčková, A. Hrazdira, A. Hrušková, O. Kelbl, J. Kočař, L. Kočař, P. Kodýtek, G. Končelová, D. Krchňák, R. Kubický, A. Ledvinková, H. Lefnerová, H. Netrefová, D. Novotný, A. Nývltová, J. Losík, Z. Oharek, M. Pavelec, J. Pechanová, A. Pláteníková, J. Pošmourný, D. Rašticová, Z. Řehůřková, E. Roštinská, S. Rybářová, J. Schwarz, S. Snášilová, N. Staňková, K. Svoboda, J. Ševčík, O. Šimůnek, M. Škacha, J. Škvařil, B. Šraut, J. Štábl, P. Šťastná, M. Štěpánová, R. Šulcová, J. Tobiáš, P. Tomeček, M. Verner, I. Vildomec, M. Vobořil, T. Vobořilová, O. Voleš, J. Zámek, B. Zapletalová, S. Zdražilová.

Rozrostla se členská základna dálkového plavání a kromě účasti na OH byli na MS 2007 J. Pechanová (5., 6., 7.), R. Vítek (11., 12.) MS 2010 J. Pošmourný (9.), R. Vítek (12.), J. Pechanová (13.), na ME 2002 J. Pechanová (6.), R. Vítek (8.) a ve SP a EP startovali úspěšně R. Vítek, J. Pechanová (většinou od 2. do 10. místa).

V roce 2008 obsadil oddíl 2. místo v ČR v dálkovém plavání, v jednotlivcích (všechny kategorie, volná hladina, bazén) se mistry ČR v období 2001-2010 stali M. Dufek, L. Chodníčková, J. Kočař, M. Okurková, J. Pechanová, J. Pošmourný, Z. Řehůřková, S. Rybářová, K. Svoboda, N. Svobodová, B. Šraut, J. Štábl, L. Štěrbová, J. Tobiáš, R. Vítek, J. Vlček.

V tomto období přes zhoršené podmínky si dobře vedla děvčata v synchronizovaném plavání. V reprezentaci ČR byly Drochytková a E. Chlupová, na MEJ 2005 byly K. Horáková, T. Kousalová v párech 11. a v roce 2003 na MČR v týmech obsadilo družstvo 1. místo.

Ve vodním pólu byly rovněž podmínky špatné. Přesto družstva žáků a dorostu se zúčastnila řady turnajů i zahraničí a mužům se podařil postup do 1. ligy.

Období 2011-2015

Činnost klubu (sportovní akce, výuka plavání a p.) stejně jako podmínky spolupráce s ostatními „sponzory“ se nemění. V Kohoutovicích v r. 2011 vznikla Plavecká škola a rozšířila se výuka dětí na bazénu na Kraví hoře. V soutěži družstev plavci KomBr opět 5x zvítězili a plavkyně 1x v r. 2011 (celkem má klub již 32 mistrovských titulů). Rovněž dálkoví plavci získali vítězství v Českém poháru (někdy 5x a to i ve všech kategoriích) a jsou nejlepším týmem klubu. Jana Pechanová byla v r.2012 vyhlášena nejlepším sportovcem města Brna a plavci skončili druzí. Koncem roku 2013, resp. od 1.1.2014 se celé vedení Komety, včetně Centra MV, přestěhovalo zpět na bazén Za Lužánkami. Dobře si vedla i děvčata synchronizovaného plavání a vodní pólisté (muži po 36 letech 3. místo v lize) a v nejvyšších soutěžích startují všechny věkové kategorie. Motivací pro všechny jsou i starty v zahraničí, soustředění, příměstské tábory a další akce.

V roce 2013 oslavilo gymnázium L.Danka 30 let a v roce 2012 15 let sportovní třídy na ZŠ Arménská. V r. 2013 nastupuje jako vedoucí trenér sportovních tříd Josef Horký, a v roce 2015 na Kraví hoře k závodnímu družstvu Michaela Sychrová. V červenci r. 2011 zemřel Bernard Kočař (1937) reprezentant ČSR v plavání a vodním pólu a později reprezentační trenér a vedoucí Střediska vrcholového sportu. V lednu 2014 zemřel Bohumír Kutěj (1938) rovněž reprezentant v plavání a vodním pólu a v letech 1981-1990 předseda oddílu RHB. V červnu 2012 zemřela Drahomíra Karásková (1972) trenérka SG. V roce 2012 ukončil závodní činnost Rostislav Vítek a Květoslav Svoboda, v roce 2014 Jan Pošmourný a koncem r. 2015 také Martin Verner (pokračuje jako trenér Centra). Pokračuje tak generační výměna jak trenérů tak i plavců. Jana Pechanová krátce přerušila (2013-15 mateřská dovolená) svoji závodní činnost. V druhém pololetí roku 2015 byla ukončena Plavecká škola Kometa a to z důvodu odchodu jejího vedoucího Radima Vítka, který zakládá svoji plaveckou školu a to i přes nevyřešení hospodářských a právních závazků v klubu. S ním odešlo i nemalé množství cvičitelů a to včetně Lenky Nowakové, kterou ve vedení základního plavání na bazéncích nahradil Petr Hašek. Konkurence v žactvu v ČR (cca 60 oddílů) ale i v Brně roste (oddíly Krokodýl a Tesla se sloučily, vznikl nový oddíl Rybka), přesto KomBr, zejména ve štafetách, si udržuje významné postavení. Přes tyto úspěchy podmínky v Brně jsou stále horší. Cena za nájem lázní je oproti jiným městům velmi vysoká a počet volných drah pro trénování klesá (přednost dostává veřejnost) a to i když se počet bazénů v Brně zvýšil.

Období 2016 – 2020

Činnost klubu zůstává na stejných základech jako v minulém období. Díky dlouhodobé činnosti vedení dochází k mírnému zlepšení podmínek pro plavecké sporty v Brně. Na OH v Riu jsme měli opět svého zástupce a to v dálkovém plavání. Svoji účasti v závodě na 10 km si Jana Pechanová připsala již čtvrtou účast pod olympijskými kruhy. Stále pokračuje v plavání náročná generační obměna a i přes mírnou stagnaci se daří našim plavcům vítězit MČR družstev(muži) a účastnit se vrcholných akcí jako ME, MEJ nebo OH. Těšit nás naopak může vzrůstající úroveň a úspěšnost vodního póla (ve všech kategoriích). Naopak složitější období leží před našimi akvabelami, které postihl odchod několika trenérek společně s talenty a perspektivním seniorským družstvem do nově vzniklého oddílu synchronizovaného plavání (již 3. v Brně)